neroli

Neroli má květinově sladkou citrusovou vůni doplněnou hořkým kořeněným podtónem. Získává se destilací vodní parou z květů pomerančovníku hořkého (Citrus aurantium), který roste v oblasti Středomoří. V Evropě jeho přípravu poprvé popsal J. B. Porta v díle Neapolitanae Magnae naturalis libri viginti vydaném v Římě roku 1563. Tehdy se však ještě nenazýval Neroli, neboť za toto jméno vděčí o sto let později žijící vévodkyni Marii Anne de La Trémoille (1642–1722), princezně z Neroly, která jej uvedla do povědomí italských šlechtičen, když si jím voněla rukavičky. Olej neroli je světle žlutý až oranžový a jeho hlavní těkavou složkou je linalool (25–55 %), ovšem k jeho vůni přispívají i stopově zastoupené dusíkaté sloučeniny, např. deriváty anthranilové kyseliny. Celkem bylo v oleji identifikováno přes 90 různých sloučenin. Jeho roční produkce dosahuje pouze několika tun, což jej řadí mezi drahé přírodní vonné esence. Kvůli vysoké ceně bývá esenciální olej Neroli často nahrazován syntetickými vonnými oleji.